Po téměř 11 hodinách spánku se probouzíme do našeho posledního pochodového dne. Čeká nás asi 13 km, a spousta vodopádů. Jdeme pořád z kopce, a tak si jen užíváme výhledy.

Opět jsme zaspali. Možná kvůli nočnímu pozorování polární záře, možná proto, že už jsme 16 dní na cestě kdo ví.

Dnes snídáme v teple hromadného stanu. Podle GPS nás čeká 20 km, podle cedule v kempu 15, ale po předchozí zkušenosti jim moc nevěříme.

Začíná nám chybět severní část Islandu. Na jihu je na náš vkus moc lidí, kteří staví stany moc blízko těm našim, a ráno nás moc nahlas a moc brzo budí.

Budík zazvonil v 8:00. Pršelo a šíleně foukalo a tak jsme se rozhodli to nejhorší přečkat ve stanu. Okolo 10, když jsme znovu procitli, a zjistili, že je situace o dost příznivější, vylézáme ze stanů a chystáme snídani. Dnes nás čeká jen 12 km, a tak nemáme důvod pospíchat.  Cesta se kroutí nahoru a dolů

Since yesterday ended with the discovery that one Jetboil has been left in the hotel, we split, yet again, into two groups.

S kafem a obloženým chlebem sedáme přesně v 7:00 do auta a vyrážíme na cestu.

Dnes máme jediný úkol – dostat se do Landmannalaugar.

Náš původní plán schovat se ve stáji dnes ráno padl. Jelikož jsme včera místo 24 km ušli 35, zbývalo nám teoreticky jen 14 km…

Jdem bez vody dál. Blíží se bouře.